Nejvyšší hodnota při probuzení a po 6-8 hodinách spánku
Vrchol:
Zvýšený energetický výdej po jídle
Vrchol:
Momentální výdej během cvičení a EPOC (post-cvičební metabolismus)
Vrchol:
Celkový energetický výdej během spánku
Vrchol:
Tělo spaluje nejvíce kalorií těsně po probuzení, po jídle a během cvičení. Pro optimální výsledky:
Když se zamyslíme nad tím, Metabolismus je soubor chemických procesů, které v těle přeměňují potravu na energii, rychlost, s jakou tělo spaluje energii, se liší během dne. Zjistit, kdy kalorický výdej dosahuje vrcholu, vám pomůže naplánovat stravu a cvičení tak, aby hubnutí nebo udržení hmotnosti šlo co nejefektivněji.
Energetický výdej se skládá z několika částí:
Každá z těchto složek má svůj „špičkový“ okamžik, kdy přispívá k nejvyššímu celkovému výdeji.
Bazální metabolický výdej (BMR) závisí na věku, pohlaví, tělesné hmotnosti, výšce a svalové hmotě. V průměru představuje 60‑75 % celkového denního výdeje u dospělých.
Nejvyšší BMR nastává těsně po probuzení, kdy tělo přechází z nočního režimu do aktivního. V tuto chvíli se zvyšuje produkce hormonu kortizolu, který zvyšuje dostupnost glukózy pro mozek.
Klíčové faktory zvyšující BMR:
Termogenní efekt potravy je zvýšený energetický výdej související s trávením, vstřebáváním a metabolizací jídla. Průměrně činí 10‑15 % celkového denního příjmu energií.
Největší TEF zaznamenáte po konzumaci:
Proto rozložení bílkovin během dne (např. 20‑30 g při každém jídle) pomáhá udržet vyšší termogenní účinek.
Klientům často říkáme, že cvičení je „kalorický akcelerátor“. Skutečně, během intenzivní činnosti může výdej dosáhnout až 10‑15 % celodenního energetického rozpočtu během jedné hodiny.
Nejefektivnější typy aktiv pro maximální výdej:
Klíčovou otázkou je: kdy během dne cvičit? Výzkumy ukazují, že tělo nejefektivněji spaluje tuky po 1‑2 hodinách po jídle, kdy je inzulin na nízké úrovni a lipolýza (rozklad tuku) je aktivní.
Spánek představuje přibližně 20 % celkového denního výdeje, přičemž během REM fáze se metabolismus mírně zvýší. Nedostatek spánku však narušuje hormony leptinu a ghrelin, což vede ke zvýšenému hladu a snížení BMR.
Hormony štítné žlázy regulují rychlost metabolismu na buněčné úrovni jsou citlivé na nedostatek spánku a stres. Úroveň T4 a T3 se může během chronického nedostatku spánku snížit, čímž se celkový energetický výdej sníží.
Proto je klíčové usilovat o 7‑9 hodin kvalitního spánku a podporovat relaxaci před spaním (např. vypnutí modrého světla, teplý čaj).
| Komponenta | Podíl na celkovém výdeji (%) | Typický čas vrcholu | Jak jej podpořit |
|---|---|---|---|
| BMR | 60‑75 | Ráno po probuzení | Svalová hmota, studený sprch, proteinová snídaně |
| TEF | 10‑15 | 30‑120 min po jídle | Vysoký podíl bílkovin, kořeněná jídla, studená voda |
| Aktivní fyzická aktivita | 15‑30 | během cvičení + 2‑48 h po intenzivním tréninku (EPOC) | HIIT, silový trénink, pravidelný pohyb |
Ideální je cvičit 1‑2 hodiny po vyváženém jídle, kdy je inzulin nízký a tělo má více volných mastných kyselin k oxidaci. Krátké HIIT sevice po snídani nebo po obědě funguje nejčastěji.
Strava pomáhá, hlavně díky bílkovinám a termogenním potravinám, ale hlavním faktorem je svalová hmota. Kombinace proteinové stravy a silového tréninku přináší největší úžitek.
Během spánku tělo stále spaluje kalorie, přibližně 20 % denního výdeje. Nedostatek spánku snižuje hladinu štítných hormonů a zvyšuje leptin, což vede k menšímu výdeji a větší chuti k jídlu.
Neexistuje univerzální odpověď. Ranní cvičení může podpořit BMR během dne, večerní cvičení může zvýšit TEF po jídle. Vyberte čas, kdy se cítíte nejvíc energičtí a můžete cvičení dodržet pravidelně.
S věkem klesá svalová hmota a hladina štítných hormonů, což snižuje BMR. Zvýšení fyzické aktivity a udržení svalové hmoty jsou klíčové pro omezení tohoto poklesu.