Co je to rizikové chování a proč to ohrožuje vaše zdraví

Každý den děláme volby, které nás přibližují ke zdraví nebo nás od něj odstraňují. Některé z nich jsou jasné - jíme zeleninu, spíme dost, cvičíme. Ale co ty, které se skrývají v tichosti? Co když piješ alkohol, abys si ulevil od stresu? Když se necháš přemluvit, aby ses zapojil do nebezpečné hry na silnici? Když se necháš unést do cyklu spánku o půl třetí a vstáváš v deset, jen aby tě to vypadalo, že to máš pod kontrolou?

Rizikové chování není jen o drogách a alkoholu

Mnozí si pod rizikovým chováním představí jen mladé lidi, kteří si půjčují auto a jízdní kolo po silnici. Nebo ti, co zkouší nějaké nové chemické látky. To je jen vrchol ledovce. Skutečné rizikové chování je často tišší, pomalejší a mnohem víc běžné.

Chvíle, kdy si řekneš: „Jen jednou“ - a pak to bude každý víkend. Když přeskočíš léky, protože ti „nejsou potřeba“. Když se vyhýbáš lékaři, protože „to se přejde“. Když se necháš přesvědčit, že „to všechno zvládnu“ - i když už tě to dělá nemocné.

Pod rizikovým chováním rozumíme jakékoliv jednání, které zvyšuje pravděpodobnost poškození těla, mysli nebo života. A to nejen fyzického. Psychické riziko je stejně skutečné. Přesně tak, jako když přijmeš návyk, který ti dělá škodu, ale nechceš o něm mluvit.

Co se skrývá za těmito návyky?

Proč lidé dělají věci, které jim škodí? Nejsou hlupáci. Nejsou zlostní. Často jsou jen unavení. Nebo ztracení. Nebo se cítí bezmocní.

Stres, úzkost, pocit, že „nic nezvládnu“, nebo dokonce touha po přijetí - to všechno může vést k rizikovému chování. Když se někdo cítí izolovaný, může začít pít. Když se někdo cítí neviditelný, může začít riskovat na silnici, jen aby někdo pozoroval. Když se někdo cítí bez cíle, může se pustit do nebezpečných vztahů nebo nekontrolovaného příjmu potravy.

Není to o tom, že bys „měl být silnější“. Je to o tom, že někdy nevíš, jak jinak říct: „Potřebuji pomoct.“

Nejčastější typy rizikového chování - konkrétní příklady

Nechci jen teoretizovat. Podívejme se na to, co se skutečně děje v každodenním životě:

• Nezdravé stravování - jíš denně rychlé jídlo, protože „nemáš čas“. Ale ten „čas“ se ti každý den odebírá - zvýšený krevní tlak, tuk kolem břicha, problémy se spánkem.
• Chybějící pohyb - sedíš 8-10 hodin denně u počítače a pak si říkáš: „Dnes jsem se nehybný.“ Ale tělo neví, že jsi „vyčerpaný“. Ví jen, že se nepohybuje.
• Spánek na základě „když to vydržím“ - spíš málo, nepravidelně, s telefonem v ruce. Tvoje mozek se při tom nezotaví. A ty se snažíš „přežít“ na kávě a energetických nápojích.
• Nebezpečné užívání léků - užíváš léky bez předpisu, přesahuješ dávky, přestáváš je brát, když ti „to přijde zbytečné“. To není zodpovědnost. To je hra s tvojí vlastní zdravotní budoucností.
• Nezodpovědné chování na silnici - jízda pod vlivem alkoholu, používání telefonu, překračování rychlosti. Tyto chyby nejsou „náhoda“. Jsou výsledkem návyku, který si zvykáš.
• Psychické úniky - přehnané používání sociálních sítí, hraní her, přehnané kouření, nekontrolovaný příjem potravy. Všechno to je pokus o zastavení bolesti - neřešení její příčiny.

Co se stane, když to ignoruješ?

Nemusíš se okamžitě stát nemocným. Ale tělo a mysl si to pamatují. Každý víkend, kdy piješ, zvyšuješ riziko poškození jater. Každý den, kdy nejíš zeleninu, zpomaluješ tvůj imunitní systém. Každá noc, kdy neospíš, zvyšuješ hladinu kortizolu - hormonu stresu, který ti zničí spánek, trávení i paměť.

Největší nebezpečí rizikového chování není v tom, že tě to zničí hned. Je v tom, že tě to pomalu zničí - a ty si to ani neuvědomíš. Dokud nebudeš v nemocnici, nebudouš si myslet, že to může být tvoje vina.

Ale to není pravda. Tvoje volby mají následek. A ty jsi ten, kdo je může změnit.

Jak přerušit cyklus - krok za krokem

Nemusíš všechno změnit najednou. Stačí začít s jedním krokem. A ten krok je největší překážka: přiznat si, že něco není v pořádku.

Tady je, co funguje - na základě vlastních zkušeností s lidmi, kteří se vrátili z hranice:

1. Zapiš si své chování - napiš si, co děláš každý den, co tě napadne, když se cítíš špatně. Neříkej si „to je normální“. Jen zapiš. Uvidíš vzory.
2. Najdi jeden bod, kde můžeš změnit - třeba: „Každý večer si vezmu telefon do ložnice.“ Změň to na „Telefon zůstane na stole.“
3. Přidej místo toho něco, co tě naplňuje - místo toho, abys pils alkohol, si připrav teplý čaj a poslechni si hudbu. Místo toho, abys neustále scrolloval, projeď se na chvíli ven. Není to o odmítnutí - je to o nahrazení.
4. Hledej podporu - nejen lékaře - mluv s někým, komu důvěřuješ. S přítelem, s rodičem, s někým, kdo tě neosuďuje. Často stačí říct: „Mám problém. Nevím, jak s tím naložit.“
5. Nečekávej dokonalosti - budeš se srazit. Budeš zpět. To je normální. Neznamená to, že jsi selhal. Znamená to, že jsi člověk. A člověk se učí.

Když se to stane ti - co dělat?

Pokud si všimneš, že tvoje rizikové chování ovlivňuje tvoje vztahy, práci nebo zdraví - nečekávej. Neříkej „zítra“. Zítra může být příliš pozdě.

V České republice máš k dispozici bezplatné konzultační centra - jako Centrum pro prevenci rizikového chování v Brně, nebo Telefon důvěry (116 111). Tam ti pomohou bez soudů, bez stigmatu. Jen ti pomohou slyšet, že nejsi sám.

Nejsi slabý, protože potřebuješ pomoc. Jsi silný, protože jsi se rozhodl hledat ji.

Co ti dává smysl?

Zamysli se: co tě opravdu naplňuje? Co tě dělá šťastným - bez návyků, bez úniků, bez přetěžování? Je to čas s rodinou? Procházka v lese? Kreslení? Hraní na kytaru? Čtení knihy v klidu?

Ty věci nejsou „nepodstatné“. Jsou to tvé základy. A když je opustíš, začneš hledat náhrady - které tě zničí.

Zdravý životní styl není o tom, že musíš být perfektní. Je to o tom, že se rozhodneš nechat se vést tím, co tě opravdu živí - ne tím, co tě dočasně utlumí.

Začni dnes. Ne zítra. Ne příští týden. Dnes. Vyber si jednu věc, kterou můžeš změnit. A udělej ji.

Tvoje tělo tě poslouchá. Tvůj mozek tě poslouchá. A oni chtějí, abys jim dal šanci.